Samonasávací odstředivá čerpadla využívají principu tlaku vzduchu přes komoru pro uskladnění vody k dosažení účelu samonasávání s životností, pak ovlivňují výkon samonasávacích odstředivých čerpadel hlavně v jakém místě? Odráží se hlavně v následujících šesti aspektech.
1. Stanovení objemu zásobníku kapaliny a výšky zásobníku kapaliny
Zásobní objem kapaliny označuje objem kapaliny, který může být uložen v tělese čerpadla po zastavení čerpadla, tj. objem tělesa čerpadla pod spodním bodem sacího vstupu čerpadla. Tento objem je především součástí tlakové komory a komory pro separaci plynu a kapaliny. Objem zásobníku kapaliny by neměl být menší než polovina projektovaného průtoku čerpadla v sekundách [např. Pokud je objem zásobníku kapaliny příliš malý [tj. v čerpadle je uloženo příliš málo kapaliny], dojde k samonasávání. Časem se může stát, že čerpadlo nebude schopno samonasávat; čerpadlo se tak stane objemným. Kromě dostatečného objemu zásobníku kapaliny musí být zajištěna také určitá výška zásobníku kapaliny. Akumulační výška kapaliny je výška od spodního bodu sání čerpadla ke středu oběžného kola, která se obvykle považuje za přibližně stejnou jako poloměr oběžného kola.
2. Určení objemu komory pro separaci plynu a kapaliny a výšky výstupu z tělesa čerpadla
Oddělení plyn-kapalina se týká části mimo tlakovou komoru tělesa čerpadla. Čím větší je objem, tím lepší je separační účinek plynu a kapaliny a tím rychlejší je separace. Pokud je však objem komory pro separaci plynu a kapaliny dostatečně velký, účinek se zvýší. Není to zřejmé. Naopak to způsobí, že těleso čerpadla bude objemnější, takže separační komora plyn-kapalina má lepší hodnotu objemu. Podle dosavadních zkušeností je její hodnota stejná nebo mírně větší než objem zásobníku kapaliny. Za podmínky zajištění kapacity komory pro separaci plynu a kapaliny lze čerpadlo Výšku od výstupu z tělesa po osu oběžného kola lze při kreslení určit na základě objemu zásobníku kapaliny a objemu komory pro separaci plynu a kapaliny.
3. Stanovení průtoku kapaliny ve vytlačovací komoře
Průtok kapaliny ve výtlačné komoře samonasávacího čerpadla je nižší než u běžného odstředivého čerpadla, což se přibližně rovná 80-90% průtoku kapaliny ve výtlačné komoře běžného odstředivého čerpadla.
4. Určení vůle mezi jazykem přepážky vytlačovací komory a oběžným kolem
U odstředivých samonasávacích čerpadel má velký vliv na samonasávací výkon mezera mezi jazykem přepážky a oběžným kolem. Čím menší je mezera mezi jazykem přepážky a oběžným kolem v horní tlakové komoře, tím kratší je doba samonasávání. Tato mezera se obvykle bere z vnějšího míchání; Mix and take. Pokud je čerpadlo konstruováno jako dvojitá šroubová komora, lze mezeru mezi jazykem spodní tlakové komory a oběžným kolem obvykle určit podle způsobu určení vůle mezi jazykem tlakové komory a oběžným kolem obecného odstředivého čerpadla, to znamená, že spodní jazyk je umístěn na základním kruhu šroubové komory.
5. Otočení zadního krytu oběžného kola
U samonasávacích odstředivých čerpadel s vnějším mícháním, pokud je vnější obvodová rychlost oběžného kola menší než . Velikost otáčení nesmí být příliš velká, jinak se výrazně sníží zdvih a účinnost čerpadla. Při zkrácení průměru zadního krytu oběžného kola je horní jazyk zesílen, aby se zabránilo cirkulaci kapaliny s bublinami u zkráceného zadního krytu a ovlivnění samonasávacího účinku.
6. Plocha vratného otvoru
U samonasávacích odstředivých čerpadel s vnitřní směsí má plocha vratného otvoru velký vliv na samonasávací výkon. Velká plocha způsobuje, že se více kapaliny vrací zpětným otvorem do vstupu oběžného kola, takže doba samonasávání je krátká, ale stupeň samonasávacího podtlaku je velký. Zmenšeno; čím menší je plocha vratného otvoru, tím delší bude doba samonasávání a čím větší bude samonasávání, tím vyšší bude stupeň podtlaku. Na základě výše uvedeného je třeba při určování plochy vratného otvoru komplexně zvážit požadavky na dobu samonasávání a výšku samonasávání.